sobota 9. srpna 2008

Malá úvaha o předsudcích aneb o zkoseném hrníčku


Před několika málo dny jsem se od asi jediného čtenáře svého blogu dozvěděla, že trpím předsudky, když jsem se v jednom článku zmínila o snobech (v souvislosti s dovolenou v drahých hotelech). Dost mě to popudilo. Já, že trpím předsudky? Zkazilo mi to den a prudérní nálada mi vydržela až do večera. "Já, že mám předsudky?" "Jo, máš předsudky," ozvalo se moje druhé já, "tak se uklidni!" Moje druhé já ve mně většinou jen spí a ozve se málokdy a když už, tak to stojí za to. Ale zpět k tématu. Zkrátka jsem se nad sebou trochu zamyslela. A výsledek? Ano, přiznávám, trpím. Trpím předsudky vůči všemu, co neznám, co je pro mě neobvyklé a čeho se, tak trochu a ve skrytu duše, bojím. Trpím předsudky stejně jako všichni lidé, které jsem měla tu čest za svůj relativně krátký život poznat. Osobně si myslím, že aby někdo neměl předsudky, musel by mít povahu Buddhistického mnicha a věřit v neskutečnost světa. Nic proti Buddhistům, jejich pohled na svět se mi docela zamlouvá. Zkuste se tady také zahledět hluboko do své duše, buďte alespoň trochu upřímní a řekněte mi, jestli jste doopravdy bez předsudků.


Vždyť jak jinak se dají popsat předsudky, než jako nepřátelský postoj k něčemu neobvyklému, zpátečnické stanovisko zaujaté vůči novinkám, odpor k čemukoli, co jakkoli "vybočuje z řady". Vezměte si třeba takový hrníček na kávu, prostě klasický "kafáč". Má různé barvy, reklamní potisky, občas je někde trochu naprasklý a určitě se najde v kredenci každého z nás. Všichni ho známe a pokládáme za samozřejmé, že jeho stěny jsou v pravém úhlu ke dnu. Co když se ale objeví hrníček, který má stěny zkosené? Okamžitě je "schízoidní", "asociální", nebo "zhulenej" a ten kdo z něj pije, to nemůže mít v hlavně v pořádku. Chudák se okamžitě stal obětí předsudků. Ale zkusili jste z něj pít? Jak víte, že se z něj nepije lépe než normálního hrníčku? Jen málo lidí to vyzkouší, radši protáhnou obličeje a odejdou.

Podobně to bude i s mým předsudkem vůči snobům. Asi, až jednou budu mít sedmi a více místné sumy na kontě a zapomenu na to, odkud pocházím, stanu se také snobem a budu trpět předsudky a možná i pohrdáním vůči normálním lidem. To jsou podle mě snobi. Lidé, cosi myslí, že jsou lepší než všichni ostatní, protože mají tučné konto. Vím, že ne všichni jsou takoví, ale těch slušných je, bohužel, jen málo. Takže se teď snad dostávám k tomu, co mě napadlo, když jsme onen komentář zanalyzovaly (rozumějte já a mé druhé já). Ano, trpím předsudky a pokud se ji nedokážu zbavit, nebo se nad ně alespoň povznést, nikdy se nenapiju ze zkoseného hrníčku (mimochodem, pije se z něj fakt dobře). Ale pořád si myslím, že předsudky jsou v určité míře i zdravé. Třeba, až jednou taky budu mít tučné konto, se díky nim nestanu snobem.

1 komentář:

  1. Ftipný článek, předsudky má opravdu každý a kdo říká, že ne, tak ten to dělá dodnes (možná to bylo trochu jinak..)... Každopádně předsudky má opravdu každý. S tím souhlasím.

    Ale řekl bych, že předsudek si člověk vytvoří až poté, kdy něco již zažil s "předmětem", ke kterému chová onen předsudek. Přeci nebudu mít předsudek o něčem, co jsem třeba nikdy neviděl, nikdy jsem o tom neslyšel atd.. ale když se řekne, že hrneček je rovný a všichni si myslí totéž a pak najednou přijde hrneček, který je jiný, tak samozřejmě, že všichni budou mít předsudky, protože jim bylo řečeno, že jen pravý hrneček je ten rovný.

    Prostě abvy byl předsudek, tak se něco musí prožít, něco poznat. Bez poznání není předsudků. A zrovna předevčírem jsem kvůli předsudkům lehce narazil, ale záhy mi to bylo odpuštěno :))

    OdpovědětVymazat