středa 20. srpna 2008

Přebírání vzpomínek

Po zhruba 10 měsících jsem se konečně dostala k tomu, že jsem nechala vyvolat fotky (nejen) z maturáku. Doma se teď bavím tím, že je přerovnávám, kompletuji, třídím a řadím do alba. Úplně proti mé vůli mě asi poprvé v životě přepadá nostalgie...




Jsem doma a bavím se,
Tříděním vzpomínek.
Nikdo mě při tom neruší,
Jen tikot hodinek.
Jen tikot hodinek,
A tlukot mého srdce,
Proč při třídění vzpomínek
Třesou se ruce?
Sedím u stolu a tiše říkám si,
Ach Jemane
Kampak je asi osud všechny,
Kam zavane?
Že jsme se asi moc neměli rádi,
Co kus, to unikát,
Přeci jsme byli i kamarádi,
Nemůžu o tom lhát.
Do schránek tiše zasouvám,
Jednu fotku za druhou.
Prší a svítí slunce zároveň,
Nelze jít za duhou.
Sedím a k hrudi tisknu si,
Vzpomínek pár.
Pár slaných kapek u pusy
A v srdci žár.
Jsem doma a bojím se,
Třídění vzpomínek.
Nikdo mě při tom neruší,
Ani tikot hodinek .

Žádné komentáře: