pondělí 11. června 2012

Moonlight - Upířína, co má hlavu a patu?

Po hodně dlouhé době začínám plnit slib daný před více jak rokem, totiž, že se podívám na zoubek některým z velkého množství upířin a upířinek, se kterými se v poslední době roztrhl pytel. Nečekala bych, že jinak oblíbené téma ve mně bude vzbuzovat tolik odporu a bude mě stát tolik síly, abych o tom něco napsala. Nakonec se mi ale přeci jen podařilo něco zplichtit, a tak přináším rychlou a velice subjektivní (ne)recenzi na detektivní upířinu (ano, čtete dobře) s názvem Moonlight. A ne, nemá s Twighlitem nic společného.

Mick St. John je soukromý detektiv z Los Angeles, se zavedenou praxí a bohatou klientelou. Bydlí v moderním bytě a jezdí v krásném naleštěném bouráčku z přelomu 50. a 60. let. A je to upír. Příběh seriálu začíná v bodě, kdy je přizván k vyšetřování série vražd, které vypadají, že je mají na svědomí upíři. Během vyšetřování se setkává s ambiciózní reportérkou Beth Turnerovou. Ano, tipujete dobře, právě s touto reportérkou si začne během seriálu budovat vztah, ač se tomu ze začátku brání. A odtud se nám děj komplikuje. Do děje vstupují další upíři, Mickva ex-manželka, která jej o svatební noci proměnila v upíra a také vzpomínky a lidé z minulosti.

Průběh jednotlivých kapitol zde popisovat nebudu, zmíním jen tolik, že jednotlivé kapitoly na sebe nenavazují do takové míry, aby se divák, sledující jednu (jakoukoliv) kapitolu, ztratil v ději. V přehlednosti pomáhají i flashbacky na začátku každého dílu a na konci nás na další díl namlsá krátký flashforward. Děje jednotlivých kapitol nejsou nijak spletité a lze se v nich poměrně snadno orientovat, přesto si zachovávají určitý moment překvapení, napětí a občas dojde i k překvapivému zvratu. Kdo by čekal, že Mickova, tak úzkostlivě utajovaná upíří identita se prosákne hned v prvním díle?

Co považuji za velký plus seriálu, je věrohodnost. Upíři se neproměňují v netopýry, nezáří, když se dostanou na světlo a ani nevzplanou jako římská svíce, denní světlo je však vysiluje a na slunci rychle zeslábnou a zemřou. Česnek jim vadí jen do té míry, že jim po něm páchne z pusy a ve svěcené vodě se mohou klidně koupat. Jsou vidět v zrcadle, problém ovšem mají s fotografováním...tedy měli, dokud nepřišla éra digitálních fotoaparátů. 

Podle mytologie Moonlight platí: upíři zde byli, jsou a budou. Přizpůsobili se dnešní době a lidi už (tedy ve většině případů) neloví. Úzkostlivě si střeží své soukromí, každých pár desítek let změní identitu a najdeme je všude...

Suma sumárum: Mezi zatuchlými a stereotypně působícími upířinami jako jsou Upíří deníky nebo Twilight působí Moonlight jako závan čerstvého větru a nabízí na danou problematiku trochu jiný pohled už jen tím, že se nejedná o seriál zaměřený na teenagery, čemuž odpovídá i propracovanost děje a jednotlivých postav. Sledování seriálu jsem si nakonec užila a vřele doporučuji jeho shlédnutí všem, kteří nají na jedné strané rádi upíří tématiku, na druhé straně se jim ale zvedá žaludek z Edwarda a spol. Seriál, který má jen jednu řadu, by mohl spravit chuť. Snad je jen dobře, že se tvůrci rozhodli další řadu nenatočit a nehrozí tak nebezpečí, že si Moonlight svou image pošramotí.

Žádné komentáře:

Okomentovat

Ke každému komentu si nyní můžete napsat ještě jeden zdarma!!!