Až nyní, na konci roku jsem zase našla čas a klid, si na chvíli sednout k počítači a sepsat další vzpomínky a dojmy z výletu do hlavního města valčíků. Venku už od rána práskají rachejtle a pejsci nadskakují leknutím při každém výbuchu. Venku je zima, sněží, a já jsem zalezlá v teple, pod dekou a dělám si "účetní uzávěrku" právě končícího roku.
Historie Vídně je dozajista velkolepá, a bylo o ní již napsáno spoustu knih. Do metropole na Dunaji se ale nejezdí jen za historií, láká i její současná tvář metropole luxusu a módy. I když jsme se do Vídně vypravili se skromným rozpočtem, nechtěli jsme se o to pozlátko - a někdy i zlato a diamanty - nechat ošidit a neváhali jsme tak navštívit i několik luxusnějších obchodů - jednak abychom si rozšířili obzory, a jednak, abychom si zpravili chuť. Nebo možná zkazili, když vezmu v potaz, že hned následující den jsme se měli vrátit zpět do naší milované české kotliny.
Už jen procházka po vídeňských Příkopech (Graben) přenese návštěvníka do jiného světa. Obchodní značky, které z Čech znám jako luxusní, vypadají v záři Vídeňských výkladních skříní jako chudí příbuzní. Názvy místních butiků bude znát asi jen málokdo. Ani pohled do výkladních skříní neodhalí žádné nechvalně známé značky. Po chvíli hledání možná naleznete alespoň něco známého - třeba šaty Hugo Boss, ovšem řadu Haute couture. Aby z toho luxusu nepřecházely oči, tak to, co se třpytí zasazené do elegantně tvarovaných zlatých náušnic, broží a náhrdelníků, to nejsou elementy Swarovski ani Preciosa, to jsou diamanty, smaragdy a modré topazy. A také kanchanaburi, tanzanity a další drahokamy, o kterých nejspíš ani nevíte, že existují.
Malý český človíček, oděný do jeansů značky Kenvelo a trika od Vietnamců si v té velké ulici připadá docela ztracený. Vůbec nemá chuť navštívit útroby některého z obchodů, a nejradši by seděl na lavičce, rozjímal o tom, v jaké díře žije, fňukal a z dáli koukal na tu nádheru. Jsem ráda, že jsme s přítelem tuto chybu neudělali.
Julius Meinel am Graben
Pamatujete si, když v Čechách ještě působil obchodní řetězec Julius Meinl? Já jen velmi mlhavě. Pamatuji si ne úplně udržovaný market, s podivným osvětlením a sortimentem všeho možného, co na Západě nechtěli, a podle toho to taky vypadalo. Vídeňský Julius Meinl s dodatkem "Am Graben" je ovšem jiné kafe. Již při vstupu si uvědomíte, že jste právě vstoupili do jiného světa. Zboží je pečlivě vyrovnané v mahagonových policích, vkusně zabalené a citlivě naaranžované tak, aby byl i nákup samotný luxusním zážitkem. Mezi regály je hromada místa, zboží je pečlivě nasvětlené a po prodejní ploše se pohybuje několik nákupních asistentů, kteří jsou ochotní okamžitě přiskočit a pomoci s výběrem zboží. Ovšem jen v případě, že si to přejete. Jinak se potichu přesouvají po prostorách prodejny a drží se v diskrétní vzdálenosti, abyste neměli pocit, že vám dýchají za krk.
Obchod se rozkládá na dvou podlažích, na kterých naleznete sortiment potravin vyšší sorty (nebráním se použít slova luxusních) opravdu ze všech koutů světa. U pultu s masem můžete zakoupit tradiční rakouské salámy, ale stejně tak i uzeniny z Itálie, Francie nebo Švýcarska. Zvěřina je taktéž běžným prodejním artiklem. Oddělením se line vůně syrového masa a koření, ovšem ne ten hnusný jateční zápach, který znáte z české masny. Obdobně bohatý sortiment nabízí též pult se sýry, kousek opodál naleznete široký výběr sladkovodních a mořských ryb.
Zrak člověka, který tohle vidí poprvé, nepřestává klouzat po vystaveném zboží - italské těstoviny, asijské potraviny, nejrůznější druhy koření, solí a dochucovadel, většina z toho v bio-kvalitě - a nepřestává žasnout. Oddělení ovoce a zeleniny budí dojem venkovského trhu kdesi v Itálii. Vzduchem se line sladká vůně ovoce a barvy plodů poskytují pastvu pro oči. I jen držet některé zboží v rukou je zážitek. Oddělní čaje běžně nabízí nejrůznější druhy čajů, které se v Čechách dají sehnat jen ve specializovaných obchodech, a to včetně matcha. Samozřejmě, že mají v nabídce i náčiní na čajový obřad.
Kdyby Vás náhodou nákup unavil, můžete si odpočinout v baru nebo v restauraci. Kuchař vám tam připraví pokrm ze surovin, které prodávají v obchodě. A pokud chcete trochu více soukromí, můžete navštívit místní vinotéku.
I placení je zážitek. Moderní pokladny mají historizující vzhled, pokladní jsou usměvavé paní, které nespěchají, a peníze vrací pomalu, abyste měli čas si vrácené drobné přepočítat, a schovat do peněženky. Stejně tak když vrací bankovky. Když zjistí, že nejste rodilý mluvčí, začnou mluvit anglicky (což je standardní chování veškerého personálu na place). Abyste nebyli ve stresu, že jste se zdrželi při placení, a že by to mohlo obtěžovat zákazníka ve frontě za Vámi, stojí u každé pokladny mladík v nažehlené uniformě a v rukavičkách, který vám zboží opatrně a pečlivě naskládá do solidní papírové tašky, poděkuje vám za nákup a popřeje vám hezký den.
Není nad to, nakupovat na úrovni. I když si můžete dovolit jen čokoládu.
Sachr v místní cukrárně
Prodavači zážitků, navlečení v barokních kostýmech a obléhající snad každou památku ve Vídni, říkají, že když jede do Vídně, musíte zkusit tři věci: Tančit valčík, dát si Vídeňský řízek a ochutnat Sachr. Na valčík jsme si s sebou bohužel nevzali garderobu a platit 15 Euro za řízek nám přišlo trochu moc, ale Sachr jsme si odpustit nemohli. Nedali jsme si jej v hotelu Sachr, jak by se to asi mělo správně, ale v jedné z cukráren na Kärtnerstrasse. Se šlehačkou, samozřejmě. Té jsme dostali velmi štědrou porci.
Obsluhovala nás trochu starší servírka, pečlivě upravená, v pruhovaných šatech (stylově začátek 20. století) a v zástěrce s krajkou. Jako kdyby oživl obraz z Drážďanské galerie - ten, jak na něm dáma nese kakao. Interiér kavárny byl též zařízený ve stylu začátku 20. století a svou atmosférou doslova vyzýval k odpočinku, relaxaci a nezávazné konverzaci.
Sachr byl výborný, atmosféra nádherná, a nám se z kavárny moc nechtělo. I tak jsme ale vyrazili dál, zvědaví, co nás ještě čeká.
Suvenýry na Kärtnerstrasse
Korutanská ulice je ráj pro turisty. Snad každých pět metrů je zde obchod se suvenýry. Sortiment sestává z nejrůznějších tematických lapačů prachu (vějíře s mapou Vídně, předměny s vyobrzením císařovy Sissi, zvonkohry, talíře, zapalovače, deštníky, pláštěnky), čokolád, bonbonier, oplatek Manner, Mozartových koulí, pálenek, čajů a dalších věcí. A nesmím zapomenout na oblečení s nejrůznějšími slogany, obrázky a výšivkami. Asi největší hit jsou trika s klokanem a s nápisem "no kangaroos in Austria".
Zkrátka a jednoduše, ráj pro turisty, kteří potřebují přivést něco tematického svým příbuzným, známým a kolegům, a nechtějí (nebo nemohou) do suvenýru investovat velké peníze.
Stejně tak se ale (už v menším počtu) dá narazit na krámky se suvenýry se zcela odlišným sortimentem. Trika a běžné turistické artikly mají vystavené pouze v přední části obchodu. Vedle toho ale nabízejí tradiční krajkové výrobky, kroje či pera (Graf von Faber Castel, a třeba s pozlaceným hrotem a s tělem z buvolího rohu). Samozřejmě nesmí chybět kuřácké potřeby (zapalovače nebo dýmky a příslušenství), kvalitní alkohol nebo psací potřeby (dopisní papíry, kalamáře, inkousty, pečetítka a pečetní vosky, obálky…). V takových krámcích se podivně deformuje čas - máte pocit, že jste vešli teprve před pár minutami, a ono mezi tím uběhlo několik hodin. I do takového obchodu jsme zavítali, tentokrát jsme se ale omezili pouze na nakupování očima. Velmi zdvořilý pán nás s nadšením seznámil s historií značky Faber Castel a popsal nám vlastnosti různých materiálů, které se při výrobě luxusních per používají.
Peek and Cloppenburg
Pokud potřebujete doplnit garderobu, vřele doporučuji navštívit tento obchodní dům. Specializuje se na oblečení a obléknou vás tam pro každou příležitost. Ve Vídni má dvě pobočky, my jsme navštívili tu menší, na Korutanské. Na pěti patrech nakoupíte opravdu všechny části oblečení, a takové modely, které u nás budou v prodeji tak za tři roky. Měla jsem tak možnost vybrat si předem, co si budu chtít koupit v roce 2018.
Co se cen týče, rozhodli jsme se, že nebudeme přepočítávat na Koruny, zde jsme se tomu ale nemohli ubránit. Pro přepočet jsme tedy použili ne úplně výhodný kurz 28 Kč za Euro (nakupovali jsme ho za cca 27,50). A co nám vyšlo? Pánské společenské košile podle značky a úpravy (prodloužený rukáv, vyštíhlený střih, nemačkavá bavlna) nám vyšly za plnou cenu mírně dražší než u nás. Sortiment modelů, barev a značek byl ovšem nesrovnatelně širší. Dámské "business" oblečení vyšlo zhruba na stejno. Narazili jsme na spoustu věcí, o kterých jsme věděli, že jsou v Čechách dostupné pouze obtížně, a u kterých jsme nemohli porovnávat ceny, protože jsme ty české neznali. Obecně ceny spíše odpovídaly těm českým.
Tak kde je háček? Proč vás každý, trochu zcestovalý člověk nabádá k nákupu oblečení v zahraničí? Jen kvůli sortimentu? Ne, říkají přeci, že je to tam levnější. Háček je ve značkách. Oblečení má sice velmi podobnou cenu, ale v Čechách mluvíme o nákupu v C&A, zatímco zde je to Pietro Filipi. Belinda sice není špatná značka spodního prádla, Ralph Lauren už je ale přeci jen něco trochu jiného. A tak dál.
Navíc jsme se zrovna trefili do doby střídání kolekcí - letní bylo potřeba vyměnit za zimní. A staré zboží muselo pryč. Měla jsem silné pokušení ve výprodeji nakoupit příteli pár společenských košil - ony v přepočtu totiž vyšly asi na 500 korun za jednu. A i výprodejový sortiment byl dosti bohatý.
Ze snění o (alespoň na naše poměry) luxusním šatníku nás vytrhly hlasité protesty z ulice. Ochránci zvířat protestovali před vchodem do obchodního domu proti lovu kožešinových zvířat (lišek, norků atd.). Hezká iniciativa, až na to, že Peek and Cloppenburg používá pouze kůže a kožešiny hospodářských zvířat (tedy králičí plst a kůže z hovězího, vepřového a jehněčího). Celý protest tak vyzněl poněkud trapně, vzhledem k tomu, že někteří z aktivistů byli oděni právě do kožených bund.
Bylo na čase přestat snít, vymnout si z očí pozlátko Vídeňského luxusu a vrátit se zpět do reality. Náš výlet do Vídně se chýlil ke konci, zbývalo už jen pobalit a vyrazit zpět domů.
Vzpomínky na Vídeň jsem sepsala až se zpožděním. Tento článek jsem začala psát v roce 2015. Než jsem se dostala do poloviny, sešly se ručičky na hodinách, překulila se půlnoc a je tu nový rok, plný nadějí, že sny se změní skutečnost. Přeji vám do nového roku mnoho štěstí, zdraví a lásky Vám i sobě navíc přeji, ať se nám splní všechny sny, abychom si mohli nový rok užít, a nemuseli o luxusu jen snít.
Děkuji, že mně čtete
Historie Vídně je dozajista velkolepá, a bylo o ní již napsáno spoustu knih. Do metropole na Dunaji se ale nejezdí jen za historií, láká i její současná tvář metropole luxusu a módy. I když jsme se do Vídně vypravili se skromným rozpočtem, nechtěli jsme se o to pozlátko - a někdy i zlato a diamanty - nechat ošidit a neváhali jsme tak navštívit i několik luxusnějších obchodů - jednak abychom si rozšířili obzory, a jednak, abychom si zpravili chuť. Nebo možná zkazili, když vezmu v potaz, že hned následující den jsme se měli vrátit zpět do naší milované české kotliny.
Malý český človíček, oděný do jeansů značky Kenvelo a trika od Vietnamců si v té velké ulici připadá docela ztracený. Vůbec nemá chuť navštívit útroby některého z obchodů, a nejradši by seděl na lavičce, rozjímal o tom, v jaké díře žije, fňukal a z dáli koukal na tu nádheru. Jsem ráda, že jsme s přítelem tuto chybu neudělali.
Julius Meinel am Graben
Pamatujete si, když v Čechách ještě působil obchodní řetězec Julius Meinl? Já jen velmi mlhavě. Pamatuji si ne úplně udržovaný market, s podivným osvětlením a sortimentem všeho možného, co na Západě nechtěli, a podle toho to taky vypadalo. Vídeňský Julius Meinl s dodatkem "Am Graben" je ovšem jiné kafe. Již při vstupu si uvědomíte, že jste právě vstoupili do jiného světa. Zboží je pečlivě vyrovnané v mahagonových policích, vkusně zabalené a citlivě naaranžované tak, aby byl i nákup samotný luxusním zážitkem. Mezi regály je hromada místa, zboží je pečlivě nasvětlené a po prodejní ploše se pohybuje několik nákupních asistentů, kteří jsou ochotní okamžitě přiskočit a pomoci s výběrem zboží. Ovšem jen v případě, že si to přejete. Jinak se potichu přesouvají po prostorách prodejny a drží se v diskrétní vzdálenosti, abyste neměli pocit, že vám dýchají za krk.
Obchod se rozkládá na dvou podlažích, na kterých naleznete sortiment potravin vyšší sorty (nebráním se použít slova luxusních) opravdu ze všech koutů světa. U pultu s masem můžete zakoupit tradiční rakouské salámy, ale stejně tak i uzeniny z Itálie, Francie nebo Švýcarska. Zvěřina je taktéž běžným prodejním artiklem. Oddělením se line vůně syrového masa a koření, ovšem ne ten hnusný jateční zápach, který znáte z české masny. Obdobně bohatý sortiment nabízí též pult se sýry, kousek opodál naleznete široký výběr sladkovodních a mořských ryb.
Zrak člověka, který tohle vidí poprvé, nepřestává klouzat po vystaveném zboží - italské těstoviny, asijské potraviny, nejrůznější druhy koření, solí a dochucovadel, většina z toho v bio-kvalitě - a nepřestává žasnout. Oddělení ovoce a zeleniny budí dojem venkovského trhu kdesi v Itálii. Vzduchem se line sladká vůně ovoce a barvy plodů poskytují pastvu pro oči. I jen držet některé zboží v rukou je zážitek. Oddělní čaje běžně nabízí nejrůznější druhy čajů, které se v Čechách dají sehnat jen ve specializovaných obchodech, a to včetně matcha. Samozřejmě, že mají v nabídce i náčiní na čajový obřad.
Kdyby Vás náhodou nákup unavil, můžete si odpočinout v baru nebo v restauraci. Kuchař vám tam připraví pokrm ze surovin, které prodávají v obchodě. A pokud chcete trochu více soukromí, můžete navštívit místní vinotéku.
I placení je zážitek. Moderní pokladny mají historizující vzhled, pokladní jsou usměvavé paní, které nespěchají, a peníze vrací pomalu, abyste měli čas si vrácené drobné přepočítat, a schovat do peněženky. Stejně tak když vrací bankovky. Když zjistí, že nejste rodilý mluvčí, začnou mluvit anglicky (což je standardní chování veškerého personálu na place). Abyste nebyli ve stresu, že jste se zdrželi při placení, a že by to mohlo obtěžovat zákazníka ve frontě za Vámi, stojí u každé pokladny mladík v nažehlené uniformě a v rukavičkách, který vám zboží opatrně a pečlivě naskládá do solidní papírové tašky, poděkuje vám za nákup a popřeje vám hezký den.
Není nad to, nakupovat na úrovni. I když si můžete dovolit jen čokoládu.
Sachr v místní cukrárně
Sachr byl výborný, atmosféra nádherná, a nám se z kavárny moc nechtělo. I tak jsme ale vyrazili dál, zvědaví, co nás ještě čeká.
Suvenýry na Kärtnerstrasse
Zkrátka a jednoduše, ráj pro turisty, kteří potřebují přivést něco tematického svým příbuzným, známým a kolegům, a nechtějí (nebo nemohou) do suvenýru investovat velké peníze.
Stejně tak se ale (už v menším počtu) dá narazit na krámky se suvenýry se zcela odlišným sortimentem. Trika a běžné turistické artikly mají vystavené pouze v přední části obchodu. Vedle toho ale nabízejí tradiční krajkové výrobky, kroje či pera (Graf von Faber Castel, a třeba s pozlaceným hrotem a s tělem z buvolího rohu). Samozřejmě nesmí chybět kuřácké potřeby (zapalovače nebo dýmky a příslušenství), kvalitní alkohol nebo psací potřeby (dopisní papíry, kalamáře, inkousty, pečetítka a pečetní vosky, obálky…). V takových krámcích se podivně deformuje čas - máte pocit, že jste vešli teprve před pár minutami, a ono mezi tím uběhlo několik hodin. I do takového obchodu jsme zavítali, tentokrát jsme se ale omezili pouze na nakupování očima. Velmi zdvořilý pán nás s nadšením seznámil s historií značky Faber Castel a popsal nám vlastnosti různých materiálů, které se při výrobě luxusních per používají.
Peek and Cloppenburg
Co se cen týče, rozhodli jsme se, že nebudeme přepočítávat na Koruny, zde jsme se tomu ale nemohli ubránit. Pro přepočet jsme tedy použili ne úplně výhodný kurz 28 Kč za Euro (nakupovali jsme ho za cca 27,50). A co nám vyšlo? Pánské společenské košile podle značky a úpravy (prodloužený rukáv, vyštíhlený střih, nemačkavá bavlna) nám vyšly za plnou cenu mírně dražší než u nás. Sortiment modelů, barev a značek byl ovšem nesrovnatelně širší. Dámské "business" oblečení vyšlo zhruba na stejno. Narazili jsme na spoustu věcí, o kterých jsme věděli, že jsou v Čechách dostupné pouze obtížně, a u kterých jsme nemohli porovnávat ceny, protože jsme ty české neznali. Obecně ceny spíše odpovídaly těm českým.
Tak kde je háček? Proč vás každý, trochu zcestovalý člověk nabádá k nákupu oblečení v zahraničí? Jen kvůli sortimentu? Ne, říkají přeci, že je to tam levnější. Háček je ve značkách. Oblečení má sice velmi podobnou cenu, ale v Čechách mluvíme o nákupu v C&A, zatímco zde je to Pietro Filipi. Belinda sice není špatná značka spodního prádla, Ralph Lauren už je ale přeci jen něco trochu jiného. A tak dál.
Navíc jsme se zrovna trefili do doby střídání kolekcí - letní bylo potřeba vyměnit za zimní. A staré zboží muselo pryč. Měla jsem silné pokušení ve výprodeji nakoupit příteli pár společenských košil - ony v přepočtu totiž vyšly asi na 500 korun za jednu. A i výprodejový sortiment byl dosti bohatý.
Ze snění o (alespoň na naše poměry) luxusním šatníku nás vytrhly hlasité protesty z ulice. Ochránci zvířat protestovali před vchodem do obchodního domu proti lovu kožešinových zvířat (lišek, norků atd.). Hezká iniciativa, až na to, že Peek and Cloppenburg používá pouze kůže a kožešiny hospodářských zvířat (tedy králičí plst a kůže z hovězího, vepřového a jehněčího). Celý protest tak vyzněl poněkud trapně, vzhledem k tomu, že někteří z aktivistů byli oděni právě do kožených bund.
Bylo na čase přestat snít, vymnout si z očí pozlátko Vídeňského luxusu a vrátit se zpět do reality. Náš výlet do Vídně se chýlil ke konci, zbývalo už jen pobalit a vyrazit zpět domů.
Vzpomínky na Vídeň jsem sepsala až se zpožděním. Tento článek jsem začala psát v roce 2015. Než jsem se dostala do poloviny, sešly se ručičky na hodinách, překulila se půlnoc a je tu nový rok, plný nadějí, že sny se změní skutečnost. Přeji vám do nového roku mnoho štěstí, zdraví a lásky Vám i sobě navíc přeji, ať se nám splní všechny sny, abychom si mohli nový rok užít, a nemuseli o luxusu jen snít.
Děkuji, že mně čtete
Žádné komentáře:
Okomentovat
Ke každému komentu si nyní můžete napsat ještě jeden zdarma!!!